Duben 2015 – akce společnosti Microsoft pro studentky

Sedím v publiku a čekám na čas své prezentace.

Svižná dívčina představuje projekt, jak holky učí holky programovat.

Ptá se, kdo už v životě programoval.

Dle pravdy zvedám ruku. Začínám se rozpomínat na svá gymnazijní léta.

„ V jakém jazyce“, padá další otázka.   Kolem mne padají pro mne zvláštní pojmy jako jQuery, Java.

„ V Basicu a ve Fortranu“ odpovídám. Jsem užaslá, co vše mi hlava najednou doluje.

Ticho.

„A to bylo v dějepise?“. Trefná otázka. Jasně, ta dívčina ani nebyla světě, když já už programovala!

Tehdy v 1984-86 na gymnáziu v rámci předmětu Základy výroby a odborné přípravy – základy programování a výpočetní techniky. Vždyť z toho mám i maturitu! Já, IT dino. Aneb zmatený dinosaurus v digitálním věku, jak teď označuji, když chci rychle vysvětlit, proč mi některé pro mladou generaci jednoduché IT věci nejdou. Ale tehdy mi to programování šlo, na jedničky.

Ochromená úžasem, co jsem už uměla a jak lehce jsem to zahodila, se hlásím k holkám na jejich workshop.

Květen 2015 – workshop Czechitas, programování v jQuery

Místnost plná dvacetiletých holek a kluků. A já, věk 45+. Kluci jsou koučové, už zkušení ITíci. Holky z Czechitas přednáší pomalu, postupně, velmi názorně jednotlivé kroky. Kluci trpělivě učí nás holky u stolu v detailu, jak máme napsat ony kouzelné věty, které mi rozhýbají web.

Ono to funguje! Ten programovací jazyk má konvenci, jako to mělo tehdy. To také byly $$ a {} s přesným vymezení užití. Byly obdélníky a kosočtverce v algoritmech se specifickým významem. A já to chápu! Myšlenkové Vánoce mám v hlavě celý týden.

Srpen 2015 – workshop Czechitas, programování v HTML

Nechápu, proč jsem se IT /programování tak bránila. Ono má svou logiku. Já jí chápu. Po částech a zlehka. Jsem stále IT dino. Ale teď už proto, že já jsem programovala už před 30 lety. Jsem na sebe pyšná.

Uveřejněno v publikaci ADA 200