Jediná věc, kterou nenadelegujete

Jediná věc, kterou nenadelegujete

Je to odpočinek. Odpočinek za nás nikdo neudělá, neodpracuje, nenahradí. Odpočinek musí být normální součástí našeho života. Nedílnou součástí přesněji řečeno.

Je stále krásné léto, sice už s lehkým nádechem podzimu ráno a večer, ale slunečné dny nás stále ještě teoreticky nabíjejí energií. Uznávám, letošní léto mohlo svým horkem být pro někoho až příliš náročné, přesto léto a celková všeobecně vnímaná pohoda prázdnin by měla přispět k tomu, že budu potkávat samé svěží, odpočaté, energií nabité lidi. Potkávám takové, to ano. Jen potkávám i ty, kteří přiznají, že vlastně nejsou odpočatí. Teď v polovině září. Něco je na tom zvláštní. Ptám se dál, co se děje, že nejste odpočatí.  První odpověď není o nenadálém projektu v práci, nečekané situaci doma, jak bych očekávala.  Odpovědi jsou o nedokonalém odpočinku. „Já jsem zvyklá jet na dva týdny k moři a opravdu vypnout, ale letos jsem měnila práci, tak jsem si dovolenou dovolit nemohla.“ „Byli jsme na dovolené u rodičů, bylo to fajn, ale vlastně to nebyla tak úplně naše dovolená.“ „Byla jsem dva týdny mimo, ale byly tam partnerovy děti. Dělala jsem program hodně pro ně, úplně můj odpočinek to nebyl.“

Kdy přijde váš odpočinek? Čekáte, že vám ho někdo předepíše? Nařídí? Nařízené dovolené v tomto kontextu možná mají něco do sebe, ale přeci nemusíme žít svůj život jen dle nařízení ostatních. Plníme si diáře úkoly, mítinky, termíny, termíny našich dětí, partnerů.

Kde však je váš odpočinek ve vašem diáři? Je dopředu plánovaný? Táži-li se, často přichází rozpačité mlčení. Týká se to spíše žen než mužů, pánové jsou opatrnější na hlídání své energie a dbají více na průběžný odpočinek, ať už sportovní vyžití či akce s kamarády. My ženy jsme tady pro ostatní, organizujeme rodinné oslavy, pečeme na ně úžasné dorty, sháníme po celém městě ingredience, baví nás to.  Abychom všechno stihly, málo spíme, málo odpočíváme. Oslava je vydařená, všichni jsou šťastní. A my pak jen uklízíme a večer padneme do postele. Ano milujeme svoje děti, rodinu, přátele a kamarády a rády pro ně uděláme cokoliv, ale potřebujeme i svůj čas. Svůj čas na odpočinek.

Delegujeme hodně úkolů v práci, i tak jich však stále máme na svém stole dost. Doma jsme se naučily používat úklidové služby, nákupy nám doveze Rohlík. Využíváme však získaného času pro náš a jenom náš vlastní odpočinek? Umíme v tento moment dělat si to svoje, co nás opravdu nabíjí. Ať už je to lelkování po městě a posezení v kavárně, běhání po lese, nebo opravdová meditace, zalezení do křesla dokud milostný román nedočtete. Dělejte jakýkoli druh krátkodobého odpočinku, který je jen ten váš, ten který milujete a který vám přinese novou energii. Pokud víte, že potřebujete jednou za měsíc prodloužený víkend absolutně bez počítače, nebo být mimo město, odjeďte a počítač nechte doma. Pokud potřebujete nutkavou velkou změnu prostředí a odletět někam jinam, pak odleťte. Jestli relaxujete u vaření džemů. čatní, přípravy paštik, vrhněte se na to ve velkém! Důležité je, aby to byl VÁŠ odpočinek.

Delegováním věcí a úkolů, doma i v zaměstnání, si na něj vytvoříte prostor, ale odpočinek samotný na někoho jiného nenadelegujete. Možná, po vašem opravdovém, vytouženém odpočinku najednou poznáte, jak vypadají energetické desítky. Tedy pocit na škále 1 až 10, kdy jedna je nejnižší hodnota vaší energie, kdy  pomalu ani nechcete vstát z postele a desítka je to, kdy šťastně odpočatá záříte na celý svět. Delegujte proto něco za svého „pracovního portfolia“ na ostatní, získáte tím čas na vlastní opravdový odpočinek. Vaše desítky zato stojí. Vaše hlava a tělo vám budou neskonale vděčné, že regenerují, nabíjí se, dávají sbohem únavě a jsou opravdu odpočaté.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *