V čase povánočním jsem v televizi shlédla minisérii Marie Terezie. Chvílemi jsem se však nepohybovala v tereziánské historii, ale v ukázkách brilantního leadershipu. Konečně jsme viděla příklad, jak může silná žena využít své zranitelnosti.

Marii Terezii od školeních let a z literatury vnímám jako velmi silnou, neohroženou panovnici, která velmi přispěla k rozvoji habsburské monarchie. Byla jedinou ženou v historii na rakouském trůnu. Televizní minisérie ji však představila v roli mladé milující ženy, která usedá na trůn, když se Karlu VI. nenarodil syn. Okolními státy je vnímána jako slabá, proto proti ní vedou zákeřné války. Marie Terezie už nemá jinou šanci, než jít pokorně prosit uherské velmože, aby jí poskytli své vojsko a podpořili ji v čele monarchie. V projevu v Uhrách Marie Terezie otevřeně před uherskými pány říká, v čem a jak je zranitelná, kde je její slabina, kterou ostatní tak chytře využívají. Uvádí také, co reprezentuje, v čem je normálně silná. V jejím projevu jsou velmi patrné emoce, zranění, křehkost. Hovoří o tom, co se jí nezdařilo. Pak prosí jako matka, jako žena o pomoc. I se slzami v očích je důstojná, není plačtivá a ublížená. V ten moment je velmi silná a získává Uhry na svou stranu.

Mohla však tehdy také přijít, Uhrám vyhrožovat, že pokud ji nepošlou vojsko, přijdou o vliv katolické církve, o další svůj vliv. Mohla si hrát na hrdinku a pouze jemně podotknout, že by se jí uherská vojska hodila. Ne, Marie Terezie v ten moment ukázala svou zranitelnosti a díky tomu zvítězila.

V jejím projevu jsem pochopila, co znamená výrok, že zranitelnost je volba. Na rozdíl od slabosti. Slabost to jsou vyschlé pocity, únava, neschopnost zmátořiti se. Naproti tomu zranitelnost, o které hovořím, mně vlastně posiluje. Své okolí upozorňuji na svou křehkost, citlivost v jednom místě. Když otevřeně hovořím, ukazují ostatním své srdce. Přenáším využití či zneužití mé zranitelnosti na druhého. Pouze podlý člověk v ten moment mé zranitelnosti zneužije.

Já sama jsem dlouho považovala zranitelnost za slabost, za něco, o čem bych rozhodně neměla hovořit a měla bych svá citlivá místa, ať dočasná či trvala umně zakrývat. Nedávno jsem s kolegou dávala dohromady osnovu workshopu se zaměřením na vnitřní sílu. Došlo i na téma zranitelnosti. Já mu ilustrovala, kde a v čem jsem v minulých měsících byla zranitelná a jak jsem se střežila jistých situaci. I když jsem hovořila klidně, neb mé citlivé místo bylo již minulostí, přesto bylo v mém hlase občas patrné jistě pohnutí. Po chvíli mi kolega řekl: „Ale teď právě jsi vnitřně silná.“ Tehdy jsem si uvědomila, že když o svých zraněních promluvím, mohu působit také silná. Přesto jsem si zatím svou zranitelnost nedovolila prezentovat veřejně. Bude mi rakouská císařovna inspirací?

Zmíněný projev k Uhrům je téměř na konci této minisérie. Její druhá část stojí za shlédnutí i kvůli jiným příkladům ženského leadershipu i jako krásná kostýmní podívaná a jiný pohled na rakouskou císařovnou, než jsme se učili ve škole. Pohled na novomanželku, která se učí i to, jak budovat vztah se svým manželem, nejen jak vládnout velké říši.

Zranitelnost, kterou otevřeně a upřímně ukážu světu, je mocná. Je uvěřitelná, opravdová, vnímáme bolest druhé ženy a chceme pomoci. Myslím, že nebude nadužívána, protože to by už nebyla silná, ale manipulativní.  Nebojme se proto, ani my, silné ženy, občas světu ukázat svou zranitelnost.  Může nám pomoci.